2. světová válka

12. prosince 2006 v 10:05 | Bela
2. SVĚTOVÁ VÁLKA

Rozloženosti demokratických sil využila Itálie, která 7. dubna 1939 obsadila Albánii a 22. května 1939 podepsala německo-italský pakt tzv. Ocelový pakt o přímé vojenské spolupráci (čl. 2 - v případě, že by byli společné zájmy obou stran ohroženy mezinárodními událostmi jakéhokoliv druhu, volají ihned porady o patření k ochraně těchto zájmů).
Dne 23.8.1939 uzavřel Sovětský svaz s Hitlerovským Německem smlouvu o neútočení. Hitler sáhl k tomuto kroku proto, že potřeboval čas k dozbrojení a zajištění míru na Východě. Aby mohl co nejdříve uskutečnit své tažení na Západ. Tento pakt způsobil v mezinárodních vztazích vlnu odporu. Světová veřejnost byla sovětským postupem velmi rozhořčena. Netušila však, že k paktu jsou připojeny tajné dodatky, podle nichž si Německo a Sovětský svaz rozdělily zájmové sféry vlivu v Polsku a Pobaltí. Na základě tajných dohod došlo v roce 1940 k sovětské okupaci Pobaltských republik - Besarábie a Bukoviny.
Velmi opatrně si počínala Itálii, která 25. 8. 1939 Hitlerovi oznámila, že prozatím není schopna se zúčastnit války po boku Německa neboť na to není hospodářsky připravena. Musollini v posledních dnech srpna 1939 vyvíjel diplomatickou aktivitu, ovšem neuspěl, jelikož Hitler se rozhodl k použití vojenské síly.

2. světová válka začala 1. září 1939 ve 4 hod 45 minut, kdy Hitler napadl Polsko.

Francie a VB nadále pokračovali ve své politice appesmeantu ve snaze vyhnout se přímému konfliktu s Německem a Itálií.
V USA převažovala politika isolacionismu (nevměšování se).
Selhala také myšlenka kolektivní bezpečnosti - selhala Společnosti národů.
Z politického a filozofického hlediska se nové válečné střetnutí stalo vyjádřením nového rozporu 20. století Ţ demokracie x totalitní režim.
Konkrétní a bezprostřední příčiny války vyplynuly z německých příprav na realizaci plánu napadení Polska. Francie a VB reagovali na vypovězení války odvetou a 3.9.1939 vyhlásily Německu válku.
2. světová válka byla skutečným světovým konfliktem. Válečné operace se odehrávaly v Asii, Evropě, Africe a ve všech světových oceánech. Zapojilo se na 50 států. 58 miliónů mrtvých 38 miliónů zraněných.

CHARAKTERISTIKA VÁLKY
Odehrávala se ve sféře 2. průmyslové revoluce. Důležitou roli hrála státem řízená ekonomika a nejmodernější vojenská technika Ţ výroba podřízena válečným účelům.
Umožnila urychlenější vědecký výzkum a nejnovější vědecké a technické objevy se uplatňovaly při výzbroji armád (radarový systém, raketová technika, atomové pumy - použity 6. a 8. srpna 1948 na Hirošimu a Nagasaki). Naproti tomu kupředu postoupili i vědecké objevy - v US byla zahájena výroba Penicilinu.
Byla to válka, která přivedla lidstvo na samý pokraj celosvětové katastrofy Ţ fašistické režimy zaváděli rasistickou a anitsemickou propagandu Ţ cílem bylo vyhlazování podřadného národa (Slované,Židé,Romové) - nacisté zřizovaly vyhlazovací koncentrační tábory (Buchenwald, Osvětim,…).

Průběh 2. světové války

1. OBDOBÍ OD 1. 9. 1939 - 21. 6. 1941
- zahrnuje události počáteční fáze války - významnou úlohu zde sehrálo vedení tzv. Podivné války až do přepadení Sovětského svazu. Hlavní tíhu boje v tomto období nesly Francie a VB.
Válka začal 1. 9. 193 přepadením Polska. Zde se uplatnila taktika tzv. Blitzkrieg = bleskové války.
17. září 1939 zahájila útok na Polsko Rudá armáda.
28. září 1939 bylo dělení Polska dokončeno a stvrzeno sovětsko-německou dohodou.
Postoj VB a Francie Ţ nebyly schopny Polsku účinně pomoci. Francouzské jednotky zahájili vyčkávací pozici v oblasti Maginatovy linie Ţ Sitzkrieg = válka v sedě, podivná válka. Britové se střetávaly s Němci na moři.
30. 11. 1939 napadl Sovětský svaz Finsko. V červnu 1940 byly k SSSR násilně připojeny Pobaltské republiky (Litva,…). Na konci června 1940 byla připojena k SSSR Besarábie a Severní Bukovina. V dubnu 1940 se Hitler zmocnil Dánska a Norska. V květnu 1940 to byly: Nizozemí, Belgie, Lucembursko a 12.6.1940 vstoupila německá vojska do Paříže - okupace Francie.
Ve Francii byla zřízena tzv. Kolaborantská vláda ve Wichi v čele s generálem Petainem, která 21.6.1940 přijala kapitulační podmínky ze strany Německa. Malá skupina francouzských vojáků a politiků odešla pod vedením generála Charlese de ... do exilu a začala organizovat francouzský národní výbor za osvobození Francie.
V létě 1940 se rozpoutala velká letecká bitva o Anglii mezi německou Luftwafe pod vedením Hermana Göringa a RAF (britské královské letectvo). Hitler zde poprvé utrpěl drtivou porážku a zároveň musel ustoupit od plánu na vylodění v Aglii - SEELÖWE (lvoun).
Válka na Balkáně a S Africe: duben 1941 - Hitler obsadil Řecko a Jugoslávii
Dálný Východ: pokračovala válka. Japonci obsazovali území střední a jižní Číny
Počátkem července 1940 podřídil Hitler přípravy na operaci plánu BARBAROSA - plán na přepadení Sovětského svazu.


2. OBDOBÍ OD 22.6.1941 DO KONCE ROKU 1942
Německá vojska úspěšně zopakovala svou taktiku bleskové války a dokonale sovětskou armádu i Stalina osobně zaskočila. Rychlým postupem Němci obsadili rozsáhlá území a zajali téměř 1 milion ruských vojáků. Koncem října 1941 byl Sovětský svaz blízko zhroucení. Německá vojska obklíčila Leningrad, obsadila Ukrajinu, Bělorusko a Pobaltí a stále před Moskvou . V prosinci 1941 sovětská armáda nejenže zastavila německý postup, ale podnikla i úspěšné protiútoky, k čemuž využila i extrémní klimatické podmínky (ruská zima). Blesková válka se bitvou u Moskvy vyčerpala a Německu reálně hrozila dlouhá válka na dvou frontách.
Jedinou velmocí, která zůstávala mimo konflikt, byly Spojené státy americké. Stoupenci izolacionismu prosadili v Kongresu přijetí řady zákonů o neutralitě a zákazu exportu zbraní. Prezident Roosevelt se snažil během roku 1940 tento postoj změnit. Především Velké Británii poskytly USA během "bitvy o Británii" válečný materiál a další zboží, které vyčerpaná Británie potřebovali.
V srpnu 1941 se sešel americký prezident s Winstonem Churchillem na křižníku u pobřeží Newfoundlandu a podepsali osmibodový dokument zvaný ATLANTICKÁ CHARTA. Principy obsažené v tomto dokumentu se blížili formulaci válečných cílů. K Atlantické chartě se později připojil i Sovětský svaz a další státy.
Do války se USA dostaly díky událostem v Asii, kde se americké zájmy střetly s Japonskem. Japonsko, které podepsalo 29. září 1940 spojeneckou smlouvu s Německem a Itálii, se snažilo získat kontrolu nad celou oblastí jihovýchodní Asie a Pacifiku. Následovaly americké obchodní sankce vůči Japonsku.
7. prosince 1941 přepadly dvě vlny japonských letadel - bez vyhlášení války - americkou leteckou základnu Pearl Harbor na Havajských ostrovech a vážně poškodily americkou námořní sílu v Pacifiku.
Následující den Spojené státy oficiálně vstoupili do války. Válku Japonsku vyhlásili i Velká Británie. Japonský útok na Pearl Harbor znamenal zahájení bleskové války směřující k ovládnutí Tichomoří. Do půl roku Japonsko dobylo Filipíny, Malajsko, Indonésii a Barmu. Thajsko zůstalo neutrální.
Do roku 1942 okupovalo Japonsko všechny menší ostrovy v západním Pacifiku. Japonská vojska se na okupovaném území chovala velmi brutálně a uplatňovala v praxi rasistické teorie jak vůči domorodým obyvatelům, tak i proti válečným zajatcům západních států. Brutalita japonské okupace dosahovala masových měřítek, ale nebyla tak pečlivě organizovaná a systematická jako německá válečná zvěrstva v Evropě.

Vítězný japonský postup pomohla zadržet až velká námořní a letecká bitva u ostrova Midway, která se odehrála ve dnech 3. - 7. června 1942. Stala se mezníkem ve válce v Tichomoří. Američané i za pomoci účinné zbraně letadlových lodí obnovili svoji námořní a leteckou sílu a Japonci byli nuceni zastavit útočné akce a přešli ke strategické obraně.

Hitlerovy plány na likvidaci "nejnižších" ras a na rozšiřování svého "životního prostoru" začali nacisté také realizovat. Po dobytí Polska zde usídlili německé kolonisty, přes jeden milion Poláků zavlekli do Německa na nucené práce a pro jejich zbytek byla vytvořena zvláštní oblast, tzv. Generální Gouvernement. Pověstný "generální plán Východ", zaměřený na absolutní ovládání a vyhubení slovanské rasy, uskutečňoval Hitler i na obsazených územích Ukrajiny, Běloruska a Ruska.
Hlavní obětí nacistických vyhlazovacích plánů se stali Židé. Nacisté vypracovali a přijali plán tzv. "konečného řešení židovské otázky" a Hitler pro něj vydal rozkazy veliteli SS H. Himmlerovi na počátku léta 1941. Především jednotky SS se podílely na hromadných popravách Židů. Používaly se i mobilní plynové komory. Celý zrůdný proces vyhlazení Židů byl zakončen transportováním Židů z celé Evropy do koncentračních táborů smrti v Polsku. Miliony Židů zahynuly v koncentračních táborech jako byla Treblinka, Majdanek, Bergen-Belsen či Osvětim.
Tragédie Židů za druhé světové vlky je označována jako holocaust, schoa, genocida.





Stoupající význam měla i mezinárodně politická jednání směřující k vytvoření velké protifašistické koalice. Podstatný krok k ní učinily USA, SSSR a VB, jejichž vojenská a politická spolupráce tvořila základ protifašistické koalice či tzv. Velké Aliance. A 1. ledna 1942 podepsalo 26 států deklaraci, v níž se zavázaly využít všech zdrojů v boji proti fašistickým státům Osy a neuzavírat s nimi separátní mír.
Na stranu protifašistické koalice se začaly přiklánět i vojenské úspěchy. V severní Africe byl po nástupu generála Montgomeryho do vedení 8. britské armády poražen Rommelův německý expediční sbor (známý jako Afrikakorps) a začal britský postup k libyjsko-tuniské hranici. Stalo se tak po bitvě u Al Alamejnu, kde začal rozhodující nástup britských jednotek.
Těžké boje pokračovaly především na ruské frontě. V srpnu 1942 započali Němci rozsáhlou ofenzívu na jejím jižním křídle. Došli až na severní Kavkaz a začala i velká BITVA U STALINGRADU (rozhodující bitva II. Světové války). Stalin pod tíhou německého náporu začal naléhat na otevření druhé hlavní fronty na Západě. Velká Británie a USA se snažily zatím pomoci Sovětskému svazu dodávkami strategických surovin a zbraní prostřednictvím konvojů, které směřovaly především do přístavu Murmaňsk.
V listopadu 1942 začala sovětská ofenzíva a do ledna 1943 byli němečtí vojáci u Stalingradu obklíčeni. Hitler odmítl své vojáky stáhnout. V únoru se ruským vojskům vzdal zbytek téměř půlmilionové německé armády. Bitva u Stalingradu znamenala zlov v německé strategické koncepci na východní frontě a v celé válce vůbec. Mýtus o německé neporazitelnosti definitivně padl.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama